Vaši ordinaci navštíví ročně dva tisíce pacientů. S čím chodí nejčastěji?
Pokud to rozdělíme dle věku, tak u dětí je to nejčastěji atopický ekzém, u mladistvých řešíme těžké formy akné, ve středním věku kontrolujeme hlavně pigmentová znaménka a u nejstarších pacientů výrůstky na kůži, bazaliomy a podobně.
Pokud se budeme bavit o pacientech nad 55 let, nejčastěji řešíte nějaké formy nádorů či jejich prevenci?
Ano. V tomto věku je prevence rakoviny kůže na prvním místě. Kontrola znamének je důležitá. Hlavně u žen, protože se rády opalují, i u mužů je však riziko vysoké. Vlivem UV záření mohou vznikat kožní nádory, zhoubné i nezhoubné.
Třeba melanom?
Ano, to je zhoubný nádor, který velmi rychle metastazuje. Ale máme i jiné zhoubné nádory, třeba bazaliomy. Ty naštěstí většinou nemetastazují, ale jsou nebezpečné.
Jak takový nádor vypadá?
Jako vřídek, stroupek nebo ranka, které se nehojí. Je to poměrně častý problém u mužů, u nichž dochází k předčasnému vypadávání vlasů. Mají holou hlavu, na niž jim stále svítí slunce, a zhruba kolem šedesátky se u nich setkáváme s tím, že se na ní objeví drsné šupiny. V nich se může vyvinout bazaliom. Nejvyšší riziko na jeho výskyt je v místech, která jsou vystavena slunečnímu záření, tedy dekolt, obličej, hlava, uši.
A v čem je bazaliom nebezpečný?
Může prorůstat do okolních tkání. Pacient, který ho bude mít na tváři v blízkosti oka a nebude ho řešit, může nakonec o oko přijít. Nicméně kolem šedesátky se může vyskytnout i růžovka, pozdní projevy akné, lupenka, ekzémové projevy i extrémní vysušení pokožky z důvodu hormonálních změn. U žen často řešíme předčasné stárnutí kůže, které je dané především vlivem UV záření. Plno žen navíc navštěvuje solárium, což kůži neprospívá. Ve 30, 40 letech to vypadá hezky, ale za dvacet let kůže stárne rychleji a je to na ní vidět.
Má opalování vliv i na tvorbu vrásek?
Rozhodně. Čím víc kůži vystavujeme slunci, tím více je vysušená, povolená a málo pružná, tvoří se vrásky, nepravidelné rozložení pigmentu. Nejvíce se to u žen projevuje kolem šedesáti let.
Co ještě může UV záření způsobit?
V pokročilém věku může zapříčinit vznik takzvaných stařeckých bradavic neboli seboroických veruk, což jsou svědivé drsné výrůstky na kůži. Nejsou virové. Lidé si je pletou s klasickými bradavicemi a snaží se je po domácku odstranit, což je nebezpečné. Některá onemocnění se také vlivem UV záření zhoršují. Třeba do 50 let věku o nich nevíte a díky vystavování slunci se projeví. Třeba lupus nebo metabolické poruchy, třeba špatný rozklad červeného krevního barviva hemoglobinu. Nicméně UV záření má vliv zejména na vznik nádorů. Pokud je člověku padesát let a ještě si nenechal zkontroloval znaménka, je více než vhodné navštívit kožního lékaře.
I když nemá podezření na nádor?
Určitě. Od 55 let je i riziko, že se zhoubný nádor objeví, vyšší. Vliv na to má UV záření i genetická dispozice. Pokud se v rodině vyskytl melanom či bazaliom, doporučujeme pravidelné kontroly alespoň jednou ročně. To samé, když máte hodně pih nebo pihy nepravidelné.
Kolik je hodně?
To je různé, někdo může mít 50 znamének po těle, která jsou klidná. Někdo deset nepravidelných. Lékař by měl stanovit, jak často jsou kontroly nutné. Rizikovější lidé chodí jednou za šest měsíců. A pokud dojde ke změně znaménka, tak i dříve. Bez ohledu na věk. Dnes máme velmi dobré možnosti diagnostiky. Používáme ruční dermatoskop. Jím si znaménko zvětšíme a vidíme, jaké tam jsou změny. Máme i digitální dermatoskop, což je celotělový scanner. Celou vás jím vyfotíme a ten přístroj si uloží všechna znaménka, která máte. Přijdete za rok nebo dříve a on označí pihy, které se změnily, i ty nové.
Co když je něco v nepořádku?
Když vidíme znaménka, která se pravidelně mění, je lepší je vyříznout. To je včasná diagnostika, prevence a budoucnost, jak předejít rakovině kůže. Musím říci, že v posledních letech je už vidět zájem pacientů, chodí i mladí.
Kolik lidí u nás ročně postihne rakovina kůže?
Zhruba 70 000 lidí, pokud mluvíme o všech typech kožních nádorů. Melanom je objeven zhruba u 2 800 lidí ročně. Trend výskytu kožního melanomu roste, je to i z důvodu osvěty a lepších diagnostických metod. Když pacient přijde včas, můžeme znaménko vyříznout a je uzdravený. Když přijde pozdě, tak se mohou objevit metastázy.
Jak rozumět slovu „pozdě“?
To je těžké určit. Melanomy mohou růst a metastazovat velmi rychle. Bazaliomy rostou i pár let. Pokud se znaménko mění, začne krvácet, černat, být nepravidelné, tak by měl člověk navštívit lékaře co nejdříve. Když přijdete s tím, že se vám půl roku mění znaménko, už můžete mít všude rozšířený nádor včetně metastáz, které se objevují hlavně v mízních uzlinách, játrech a plicích. Často se zjistí, že pacient zemřel na melanom, který ani nebyl objeven.
Když už rakovinu u pacienta objevíte, jakou má naději, že se uzdraví?
Záleží, v jakém přijde stadiu a o jaký typ se jedná. Pokud přijde ve chvíli, kdy se znaménko nějak začíná měnit, je to doba, kdy přechází z běžné pihy do rakoviny. Tam stačí, když znaménko vyřízneme s bezpečnostním lemem, tedy částí zdravé kůže okolo. Histopatolog pak stanoví, jak byl nádor velký, hluboký, vysoký, a podle toho volíme další postup. Nejčastěji je vyšetřena takzvaná sentinelová uzlina, což je ta první uzlina, která odvádí lymfu (tekutina v lymfatickém systému – pozn. red.) od tumoru.
Tedy ta nejblíže nádoru?
Ano. Když budu mít třeba vpravo na hrudníku melanom, tak to bude uzlina v pravém podpaží, když na levém stehně, tak to bude uzlina v levém třísle. Ta se následně odebírá tehdy, pokud je kožní nádor vyšší než jeden milimetr. Nyní nově od 0,8 milimetru. Zde je myšlen rozsah v kůži, nikoliv velikost pihy, kterou vidíme. To určí histologické vyšetření.
Zmínila jste, že projevem rakoviny kůže mohou být různé změny znaménka. Jak se mění nejčastěji?
Mohou mizet, být nepravidelná, krvácet, svědit, měnit barvu. Pak bychom měli hned navštívit dermatologa.
Jak by se měl člověk ke své kůži chovat, aby rakovinu nedostal?
Je třeba ji chránit. Když to jde, tak klidně dlouhým rukávem a nohavicemi. K tomu je vhodná pokrývka hlavy. Záleží i na tom, co děláme. I když jdeme ráno jen do práce, měli bychom si namazat obličej krémem s UV faktorem.
Celoročně?
To by bylo ideální, ale to dělá málokdo. Výhodou je, že dnes už hodně denních krémů na obličej UV faktor obsahuje. Tak můžeme spojit příjemné s užitečným. Měli by se chránit i muži, kteří obvykle denní krémy neužívají. Ale hlavní zásada je nespálit se, to je vždy špatné.
Když uvážím, jak se dnes dbá na ochranu dětí před sluncem, dá se říci, že budou mít v dospělosti kůži v lepším stavu než rodiče?
Myslím si, že to tak skutečně bude. Já jsem vyrůstala v době, kdy bylo v módě být opálený. Mazali jsme se minimálním faktorem, sem tam se spálili. Dnes jsou lidé lépe informovaní. Běžně se používají opalovací krémy s faktory 50+. Pokud jsou lidé od mládí chráněni proti UV záření, kůži budou mít ve stáří zdravější a mladší. Ty škodlivé vlivy se tolik nenasčítají.
Když odmyslíme ochranu proti UV záření, jak ještě pečovat o pokožku, aby byla zdravá?
Nejdůležitější je hydratace. Záleží na typu kůže. Kdo ji má mastnější, tak si nemusí každý den promazávat celé tělo. Ale suchou pokožku je vhodné po sprše denně promazat lehkým hydratačním krémem. A pokud je hodně suchá, tak přidat i něco mastnějšího, protože hydratační krém se vstřebá rychle a nemusí to stačit. Pacientům vždy říkám, že kůže si řekne. Pokud je třeba ji namazat, je suchá, napjatá a svědí. Pokud je v pohodě, tak o ní vůbec nevíte.
Platí, že čím dražší krém, tím lepší?
Ne. My velmi rádi doporučujeme k promazávání klasickou modrou indulonu, která se řadí mezi levné krémy. Je skvělá při ekzémech. Ale je třeba si vyzkoušet, co komu vyhovuje.
Mluvila jste o denním promazávání po sprše. Stále častěji se objevují názory, že není zdravé mýt se každý den. Co na to říkáte?
Myslím, že je třeba ze sebe smýt patogeny, alergeny, pot. Když přijdeme zvenku, může na ní být prach, pyl a další nečistoty. Pokud kůži po mytí promažete, nevidím v tom problém. Určitě bych doporučila pravidelné očišťování obličeje. Ideálně pleťovou vodou. U mužů doporučuji alespoň obyčejnou vodu a použít krém. A na noc dát třeba výživnější krém, abychom dodali pokožce vitaminy.
Specializujete se i na estetické zákroky. Existuje situace, kdy byste ho pacientovi nedoporučovala?
Ano, teď aktuálně ihned po očkování. Aplikace botulotoxinu a očkování by měly mít od sebe rozestup alespoň měsíc. U výplní a aplikace kyseliny hyaluronové minimálně tři měsíce. Když se lhůta nedodrží, může dojít k otokům v místě aplikace výplní a u aplikace botulotoxinu může dojít k nedostatečnému efektu nebo nežádoucí reakci. A estetické zákroky nedoporučuji ani lidem s chronickým kožním onemocněním nebo když jsou psychicky labilní. Psychika má na kůži veliký vliv. Jen u akné máte v 85 % příčinu psychickou. Když jsou lidé ve stresu nebo mají obtíže, nemusí být se zákrokem spokojeni. Často mají pocit, že když je píchnete jednou, že budou o 20 let mladší, ale tak to nefunguje. I když estetická medicína zaznamenala obrovský pokrok.
Co za 20 let, kdy jste v oboru, byl v dermatologii ten největší pokrok?
Biologická léčba, díky které se stala léčitelná třeba lupénka. A dalším velkým pokrokem je zdokonalení diagnostiky kožních nádorů. Naše přístroje jsou velmi přesné, ale záleží na zkušenosti lékaře. Nejlepší přístroj v rukou nezkušeného lékaře nádor neobjeví.
